pondělí 24. července 2017

Pouť - den 9

19.6. Úryvky z deníku

... Když se ráno probouzím, jsem v ubytovně jen já a ještě dva páry bot. Ostatní vyrazili zašera.
... Pouštím si do kroku muziku, co mi Barča nahrála - zaposlouchám se do angl. textů a je to samé " já nechci snadnou cestu" nebo " můj stín je stále se mnou" a "boty do nepohody"a najednou slyším Barči hlas zpívat angl. Dům u vycházejícího slunce, co si doma nahrála s kytarou, ukulele a pianem - a dojímá mě to. A najednou jdu kolem zdi, na ní napsáno BARCA...?
... V 8 hodin už zase vedro. Bolí mě levá noha někde pod lýtkem - lymfa? Achillovka? Žíla? Napadá mě stáhnout nákoleníky na lýtka. Nejdřív je to horší, pak stejný, pak lepší.
... Myslela jsem, že si dám ještě někde kafe, ale jedna předzahrádka byla na prudkým slunci a pak už nebylo kde.
... Albergue, kde jsem původně zamýšlela spát, se mi pocitově nelíbil, šla jsem tedy dál. V další vesnici jsem v albergue uviděla patio, to rozhodlo - zůstávám. Mají WIFI a poprvé si nechávám uvařit poutnické menu. Večeříme společně já, Italka, kterou znám z minulé noci, další Italka, co má problémy s Achillovkou a dnes ušla jen 6 km, aby si odpočinula a Korejec, kterého už jsem dvakrát zahlídla na ubytovnách, ale teprve teď se seznamujeme a povídáme si, umí anglicky jen trochu.
... Vesnice se jmenuje Redecilla del camino, z Navarry jsem se posunula do Kastilie. Ušla jsem 25 km.

























Paty pořád v jednom ohni, ale už to moc neřeším.




Italka Laura jde spát v tom, v čem ráno vyráží na cestu. Vstává v pět, ale trvá jí hodinu, než se vydá na cestu. Jdu asi 10 minut po ní a brzy ji předháním. Jde vidět, že má pořád problémy s chůzí. Je statečná. Je jí 47, nemá děti, žije sama.



2 komentáře:

Alena V. řekl(a)...

Vaše príspevky hlcem:-)

Jana Burianová řekl(a)...

Wow:) To mě těší:)