pondělí 31. října 2011

Prespektiva mlhavá

Takhle nějak teď vnímám svět. Na detaily se zaměřuju skrze dioptrický brejle a všechno okolo se přes ně jeví  mlhavě.
 fotila Bára

Ginko

Každý rok s ním hraju stejnou hru - sleduju ho a čekám, kdy opadá. Jenže on to pak stihne za jeden den (nebo noc?)  a já u toho nikdy nejsem. Zase jsem to prošvihla...ani nestačil zežloutnout, když přišel jeho čas... tak zase za rok...

neděle 30. října 2011

čtvrtek 27. října 2011

Obraz a pohyb

Kdysi jsem měla sen, že jsem namalovala obraz, který se hýbal. Tohle se mi opravdu líbí:
a tohle taky:




středa 26. října 2011

Klasika a jazz

David Syme v Karlových Varech - úžasné! Jen on a piano, všechno zpaměti a pěkně svižně, hodina a půl čistého času živé muziky. Krásně zakončený den...
A ještě kousíček z živého koncertu, i když nahrávka není příliš kvalitní - pro ty, kdo raději vizuální kontakt
takovouhle lehkost vyprodukuje 150kg živé váhy - unbelievable!


pondělí 24. října 2011

Chystejte šperkovnice

Šperky 100x jinak - tyhle z fimo hmoty, zalévané křišťálovou pryskyřicí, která pak 24 hodin schne. Pryskyřice se trochu smrštila, pokus jsme museli zopakovat. Holky, zítra si můžete pro svý šperky dojít!




pátek 21. října 2011

čtvrtek 20. října 2011

Opera versus Chobotnice

Na tohle jsem natrefila dnes na www.seznam.cz - poslechla jsem si příběh vzniku Opery v Sydney a nápadně mi to připomnělo situaci s naší knihovnou "chobotnicí". Politici, kteří svůj odmítavý postoj obalují do námitek jako že je to drahý, nejsou volný pozemky, nehodí se na Letnou (zato Sparta, ta tam v té staré zástavbě ladí !), je to nevzhledný, nehodí se k panorama Hradčan, Kaplický nesplnil podmínky atd... Je mi líto, že se knihovna nestaví. Mohla být krásná, zvláštní, zapamatovatelná, neotřelá, nadčasová. Pochybuju, že v Austrálii znají ještě jméno politika, který poslal architekta Opery Jorna Utzona zpátky do Dánska.



Drátěná motanice

aneb jak nemít žádná očekávání. Myslela jsem si, že je dobrý nápad ukázat dětem, jak převést kresbu do prostoru. Koupila jsem drát. Vyzkoušela jsem si námět doma. "Nakreslit" list mi podle toho skutečného trvalo asi 5 minut. Moc lehký, říkala jsem si, ale budiž, něco ještě vymyslím pro rychlíky. Připravila jsem kamínky, že bychom mohli udrátkovat rybičku...všechno jsem dopravila do školy a těšila se.........
Do drátů se děti začaly motat, už jak je dostaly do ruky. Názorná ukázka, vysvětlování, znovu ukázka, znovu vysvětlování......nikdo nevěděl, jak na to. Ujasnila jsem si, že mluvím opravdu česky a přidala další názornou ukázku. Pomalu se někteří chytli. Holky byly zručnější než kluci, to mě překvapilo. Nakonec to přeci jen ( po dvou hodinách) docela dobře dopadlo..............................Příště nevyrábíme - malujem!


Podzim barev

Podzim je výtvarně velmi vděčné období - používáním palety teplých barev jen s trochou  zelené a modré vychází  obrázky vesele a pozitivně. Doslova "rozsvěcují" třídy a chodby. I když témata jsou omšelá a pořád stejná - drak, strom, listy, vítr, atd...i tak je mám ráda a děti, zdá se, taky.

Strom

 ... a tady se prohání vítr a prší a všechno je tak nádherně v pohybu ...


... a skřítkové se objevují v listí ...


... hledáme rytmus ...



   
... od reality k abstrakci ...



středa 19. října 2011

Dozvuky babího léta

fotila Bára 15.10.2011    
Taky jste si všimli, jak se mění pohled na oblohu? Na nebe bez mráčku sice natrefíte každou chvíli, zato je protnuté spletí stop po letadlech. Nelítá jich nějak moc? Kdysi jsem v nějakém dokumentu sledovala rodiny, které žily hodně eko - třídily, co se dalo, praly bez prášku, používaly pro děti látkové pleny, pěstovaly si ovoce, zeleninu, atd...pak ale jedna rodina uvedla, že byli na Novém Zélandu a tahle jedna jediná cesta letadlem jim zvedla ekologickou stopu nevím přesně o kolik, ale o hodně. Od té doby koukám na oblohu a nestačím se divit, když vidím v jednom okamžiku třeba i 5 letadel najednou - nejsem greenpeace aktivistka, ale přeci jen - neničíme si střechu nad hlavou?

Srdce, tak trochu ledové

...mě inspirovalo k tomuhle šperku...

Na rozhraní...

pondělí 17. října 2011

čtvrtek 13. října 2011

Sorry I'm Late

Úžasná animace...

Popůlnoční jazzíček

Keith Jarrett

What a Wonderful World


 
Eva + Katie

Fields of Gold

Eva Cassidy - zpěvačka, která zemřela v 33 letech na rakovinu a slavnou se stala teprve po své smrti v r. 1996

The One I Love Is Gone

pondělí 10. října 2011

Přípravy

Přípravy do školy pro děti - třeťáčky. Z několika mých vlastnoručně ušitých příšerek se zamilovali do té nejtěžší na výrobu. Tak po večerech stříhám 20 králíčků, abych se vyhnula tomu, že....někdo nebude mít nůžky, jiný je bude mít tupý, další to nezvládne, atd...i tak bude práce až dost při přišívání knoflíků a souboji jehly s nití. Doufám, že výsledky budou publikovatelné, že to nějak společnými silami zvládneme.

pátek 7. října 2011

Jamie Cullum

 
muzika na půlnoc

a s animací

čtvrtek 6. října 2011

Vincent

Dnešní úkol z angličtiny - to translate this song. Naladilo mě to nostalgicky a vzpomínkově - o Goghovi jsem kdysi přečetla kdeco, včetně jeho dopisů bratrovi Theovi. Velká láska k životu, lidem a malování, která se neopětovaná a nepochopená měnila v rozčarování, vyčerpání, bolest a samotu. Kdo z nás by vydržel jít si za tím, čemu věří - bez peněz, bez uznání, bez zázemí...? Thank you, Vincent, I try to listen what you wanted to tell.


Starry starry night, paint your palette blue and grey
Look out on a summer's day with eyes that know the darkness in my soul
Shadows on the hills, sketch the trees and the daffodils
Catch the breeze and the winter chills, in colors on the snowy linen land

Now I understand what you tried to say to me
How you suffered for you sanity How you tried to set them free
They would not listen they did not know how, perhaps they'll listen now

Starry starry night, flaming flowers that brightly blaze
Swirling clouds in violet haze reflect in Vincent's eyes of china blue
Colors changing hue, morning fields of amber grain
Weathered faces lined in pain are soothed beneath the artist's loving hand

For they could not love you, but still your love was true
And when no hope was left in sight, on that starry starry night
You took your life as lovers often do,
But I could have told you, Vincent,
This world was never meant for one as beautiful as you

Starry, starry night, portraits hung in empty halls
Frameless heads on nameless walls with eyes that watch the world and can't forget.
Like the stranger that you've met, the ragged man in ragged clothes
The silver thorn of bloody rose, lie crushed and broken on the virgin snow

Now I think I know what you tried to say to me
How you suffered for you sanity How you tried to set them free
They would not listen they're not listening still
Perhaps they never will.


Havrani nad obilným polem
Předposlední nebo dokonce poslední obraz Vincenta van Gogha předtím, než se v těchto polích postřelil a po dvou dnech pomalého umírání spočinul v náručí svého bratra. Obraz, jehož vyvolávací cena byla v roce 2007 v New Yorku 17 milionů dolarů.
Během svého života Vincent van Gogh neprodal ani jeden obraz - nikdo o ně nestál.

neděle 2. října 2011

Podzimní


Jeřabiny

Jeřabiny ve váze od devítiletých dětí. Ukazuju jim, jak na to, jak míchat barvy a pak jen s úžasem sleduju, jak si každý pro sebe objevuje svůj vlastní postup, "své" barvy, nikdo od nikoho "neopisuje", takže co kytice, to originál. Barvy na rukou, na tváři, na podlaze, ale výsledek stojí za to.