... Dnes cesta blízko silnice, kde jezdí plno kamionů - poslouchám muziku a audioknihu - Komenského Labyrint světa a ráj srdce - nevěřila bych, jak duchovní a vizionářský dílo to je - a jak aktuální i po 400 letech.
... Po 25 km jsem ve Villafranca Montes de Oca - prý se to překládá jako Husí hory:)
... Přemýšlím, jestli nedojet do Burgosu, tím vyřešit svůj problém s nedostatkem času, protože ať počítám jak počítám, nemůžu to stihnout. jenže je tu tak krásný albergue i se zahradou, že zůstávám a rozhodnutí nechávám na zítra.
... A potkávám Jeana Paula s Reném, potkali se na Caminu druhý den a od té doby putují spolu. Předtím se neznali. Dovídám se, že Jean Paulovi je 70, pracoval v bance, má 40letou dceru a jednu jedinou vnučku. Přichází i Marina a Laura - dvě známé Italky, Korejec z minulé noci a další známé tváře. Taky přijíždí na kole John z Californie, který prý doma najezdí autem kilometry a nepotká nikoho, tady má rád setkávání se s lidmi z celého světa. Je na caminu podruhé a pojede prý zase příští rok.
... Zjistila jsem, že mít nebo nemít puchýře není jen otázka bot. Můžete ít pohory a nemít je, stejně jako mít otevřený sandály nebo odlehčené trekové boty a mít je... Já jsem svoje první Camino před 7mi lety zvládla jen s několika málo puchýři na prstech, teď mám daleko větší potíže s otlačenýma patama a puchýři na nich... asi to chtělo lepší pedikérskou prevenci...no ale když to není nic horšího...
... Dnes krajina přechází ze žluté do zelené - a vlní se
 |
| Dnes po dlouhé době trochu mráčků na obloze. A i když jsem poránu vždycky celá odulá ( ledviny v tom horku asi nestíhají), jde se mi dobře |
 |
| Symbioza kostelních věží a čápů je legrační. Baví mě pozorovat, jak nalétávají do hnízd. |
 |
| S respektem koukám, kam šlapu...tady se odehrává poutí:) |
 |
| Albergue s krásnou zahradou |
 |
| Jean Paul, 70 let |
 |
| Každý den stejné rituály - vysprchovat se, vyprat propocené prádlo, pověsit, něco sníst a pak...odpočívat |
Žádné komentáře:
Okomentovat