Pouť - den 18

28.6. Úryvky z deníku

Můj day off:)

... Ráno se budím brzy, protože tělo neví to, co ví hlava, že dnes se nikam nejde. A venku prší!
A já nemusím nasazovat pláštěnku.
... Hospitaliero s manželkou začínají uklízet a já dostávám plátno, zasedám ke stojanu a maluju si -
hraje příjemná hudba.
... Jednou týdně je v městečku trh - a to je dnes - kupuju čestvou zeleninu - a zvu majitele albergue na oběd - vařím květákový mozeček s bramborem a zeleninový salát. Oni přidají místní červené víno a obědváme spolu a povídáme a já se dovídám, že...
- jsou z Venezuely, paní je po rodičích Italka
- šli spolu camino z Leonu a když přišli sem, zastavili se před mostem a byli naprosto okouzleni - a zůstali tu jeden den navíc
- doma náhodou otevřeli stránky jakéhosi Brazilce, co provozoval albergue a dozvěděli se, že umělec, který vlastnil tento albergue, jej prodává...
- cena byla přijatelná, prodali doma auto, půjčili si peníze, koupili albergue ve Španělsku - a pak teprve ve Venezuele prodali "náhodou" svůj dům v době, kdy se nemovitosti prodávaly s velkými obtížemi. Ve Venezuele prý byla ekonomicky zlikvidovanástřední třída, přibylo pár hodně bohatých a mnoho hodně chudých - tak mě napadá, jestli se u nás nespouští něco podobného
- přestěhovali se i s tchýní a koupili k albergue ještě malý domeček
- a už 4 roky provozují tenhle albergue - s velkým vděkem - každý den noví poutníci, nové příběhy
- a mají rádi umění - proto pokračují v tradici předchozího majitele - kdo chce, může si tu malovat - rarita na caminu:)
- jednou byli v Praze - protože pán - Arturo - viděl ve Venezuele na zdi obrázek jakéhosi mostu se sochami a dozvěděl se, že to je Karlův most - stejný týden uviděl jiný obrázek mostu v jakési knize - a o to byl zase Karlův most - když se na něm procházel ( v zimě, brzy ráno), brečel - a mě napadá, že mosty mu jsou souzený - ten v Hospital de Orbigo byl prý Cervantesovou inspirací pro Dona Quijota.
Jedna jeho část je z 13. století.
- povídáme si o galerii ve Štenberském paláci - probíráme Dürera, Rembrandta, Cranacha, El Greca...přecházíme na Muchu a pražský galerie
- povídá mi o brazilském fotografovi - příteli - Sebastio Salgadovi - prý je o něm film, který byl nominován na Oscara
... Jdu se projít ven, i když je zima a vítr, moje nohy jsou na tom ale o hodně líp. A potkávám Eriko!
Chtěla pokračovat dál, ale rozhodla zůstat se mnou - neviděly jsme se několik dní - kdybych šla ven o pět minut později nebo o hodinu dřív - minuly bychom se...vařím jí večeři a zveme i mladého Mexičana a staršího Řeka Agapia. Venku řádí vichřice a nám je dobře.

Byl to krásný den:)

Maluju si

Balanc - aneb jak malé kamínky na správném místě podpírají a pomáhají vyrovnávat těžký břemena - tenhle albergue a lidi v něm jsou přesně ty malý kamínky na mojí Cestě 

obraz bývalého majitele albergue

téměř všechny obrazy tady jsou o Cestě

Tady někde jsme:) To je hospitaliero Arturo