neděle 23. července 2017

Pouť - den 6

16.6. Úryvky z deníku

... Konečně jsem se dobře vyspala! A to nás bylo v jedné místnosti asi 16! Vycházíme spolu s Piou a Ali už v půl sedmé. Povídáme si, občas se odpojím a jdu sama a jen se kochám okolní krajinou - je nádherná.
... Je den narozenin mýho táty - dnes je mu 81 a nemůže chodit, bolí ho každý krok. Ještě ve 45 jel na kole závod Karlovy Vary - Praha - Karlovy Vary. O víkendu chodil na dlouhý procházky se psem - a já občas s ním. Dnes děkuji, že se můžu hýbat, že můžu chodit krajinou, že vidím, slyším, vnímám. A cítím hluboký vděk.
... Estella je městečko, který mělo už v 11. století zvláštní privilegia s jediným cílem - pečovat o poutníky. Ve 12. století se stalo i sídlem navarrských králů. My procházíme opět jednou dloooouhou ulicí a zastavujeme se na delší odpočinek a něco k snědku.
... Teplota zase nad 30, cesta z Estelly vede po silnici táhlým stoupáním směrem ke klášteru Irache.
Tady si čepujeme z kohoutku červené víno:))) Ale jen co se vejde do poutnické mušle - to hlídá webkamera:) Z vedlejšího kohoutku čepujeme vodu a jdeme dál....zvlněnou krajinou nahoru a dolů. Jde se mi hezky, holky mají potíže s chodidly, vidím, že Pia trpí při každým došlápnutí.
... Do posledního 1.5 km kopce se doslova ploužíme. Pia se svalí  na postel a hned vyčerpaná usíná - i bez sprchy.
... Navečer vaříme první společné jídlo ještě s dalšími poutníky - špagety.
... Trochu si venku kreslím, ale jdeme všichni brzy spát. Je dusno, horko, nevypadá to na občerstvující noc. V přeplněném pokojíku s palandami nás spí 12.
... Ušly jsme 30 km, mám ze sebe radost, ale před sebou ještě hodně kilometrů a před nima respekt.

Mrzí mě, že s sebou nemám foťák, fotky z mobilu nic moc...


Přesně stejnou fotku mám ve svém průvodci:)










Každodenní vzpruha po první 10 - 15 km





Téměř z každé kašny ve Španělsku se dá pít ( Aqua potable




















Dnešní cíl je nadohled








Žádné komentáře: