čtvrtek 26. září 2013

Listování

Na začátku vyprávím příběh - o pánovi, který měl doma 10 000 knih - z nich se asi tak 1000 knih ocitlo u mě doma. Zbytek nikdo nechtěl - knihovny, domovy důchodců, nikdo. V krabicích v garáži, po roce skladnění,  hrozil jim kontejner. Jak to všechno dopadlo, nevím, já se probírám těmi "svými" hromadami ( kvůli několika knihám, o které jsem měla zájem jsem musela vzít celé krabice), třídím, nosím do knihovny to, o co by mohl být zájem a zbytek "recykluju". Vnímám knihu i jako objekt, zdroj kvalitního papíru na všechno možné - dekorace, malování, origami, girlandy, atd...
Senioři se netváří vlídně, když zjistí, že mají malovat na listy z roztrhané knihy - a tak povídáme o lpění, o hodnotách, které pro někoho hodnotami jsou, pro jiné ne, o koloběhu života, o tom, co zbude z toho, co za život "nasyslíme" - a po chvíli, smířeni s realitou, malují listy na listy, vytvářejí společnou knihu o podzimu a já doufám, že to v nich zanechalo i trochu víc, než jen namalovaný obrázek. Jsou úžasní♥
soulad


4 komentáře:

Lucie Konečná řekl(a)...

To je tak smysluplný, co vy děláte, že vám to normálně závidím! Kéž se jako seniorka taky dostanu někomu takovému do ruky!

Jana Burianová řekl(a)...

Téda, to je poklona - ze srdce děkuji J.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, Jano,
zabloudila jsem sem trochu náhodou a jsem nadšená tím, co děláte! Starám se o svého starého tatínka a často je mi smutno, protože on už všechnu radost svého života ztratil. Podaří-li se mi někdy ho rozesmát, je to nádhera největší. Snažím se alespoň psát pravidelně dopisy svému podobně starému strejdovi. Toho potěšit dokážu a říkám si, že je to aspoň takové celkové vyvážení.
Přeju vám hodně sil!
Eva Pěničková, HK

Jana Burianová řekl(a)...

Evi, děláte mnohem víc než já, protože to děláte denně a z vašeho psaní jde cítit, že s láskou a pokorou. Obdivuji vás:)