Šperky 100x jinak - tyhle z fimo hmoty, zalévané křišťálovou pryskyřicí, která pak 24 hodin schne. Pryskyřice se trochu smrštila, pokus jsme museli zopakovat. Holky, zítra si můžete pro svý šperky dojít!
Na tohle jsem natrefila dnes na www.seznam.cz - poslechla jsem si příběh vzniku Opery v Sydney a nápadně mi to připomnělo situaci s naší knihovnou "chobotnicí". Politici, kteří svůj odmítavý postoj obalují do námitek jako že je to drahý, nejsou volný pozemky, nehodí se na Letnou (zato Sparta, ta tam v té staré zástavbě ladí !), je to nevzhledný, nehodí se k panorama Hradčan, Kaplický nesplnil podmínky atd... Je mi líto, že se knihovna nestaví. Mohla být krásná, zvláštní, zapamatovatelná, neotřelá, nadčasová. Pochybuju, že v Austrálii znají ještě jméno politika, který poslal architekta Opery Jorna Utzona zpátky do Dánska.
aneb jak nemít žádná očekávání. Myslela jsem si, že je dobrý nápad ukázat dětem, jak převést kresbu do prostoru. Koupila jsem drát. Vyzkoušela jsem si námět doma. "Nakreslit" list mi podle toho skutečného trvalo asi 5 minut. Moc lehký, říkala jsem si, ale budiž, něco ještě vymyslím pro rychlíky. Připravila jsem kamínky, že bychom mohli udrátkovat rybičku...všechno jsem dopravila do školy a těšila se.........
Do drátů se děti začaly motat, už jak je dostaly do ruky. Názorná ukázka, vysvětlování, znovu ukázka, znovu vysvětlování......nikdo nevěděl, jak na to. Ujasnila jsem si, že mluvím opravdu česky a přidala další názornou ukázku. Pomalu se někteří chytli. Holky byly zručnější než kluci, to mě překvapilo. Nakonec to přeci jen ( po dvou hodinách) docela dobře dopadlo..............................Příště nevyrábíme - malujem!
Podzim je výtvarně velmi vděčné období - používáním palety teplých barev jen s trochou zelené a modré vychází obrázky vesele a pozitivně. Doslova "rozsvěcují" třídy a chodby. I když témata jsou omšelá a pořád stejná - drak, strom, listy, vítr, atd...i tak je mám ráda a děti, zdá se, taky.
Strom
... a tady se prohání vítr a prší a všechno je tak nádherně v pohybu ...
Taky jste si všimli, jak se mění pohled na oblohu? Na nebe bez mráčku sice natrefíte každou chvíli, zato je protnuté spletí stop po letadlech. Nelítá jich nějak moc? Kdysi jsem v nějakém dokumentu sledovala rodiny, které žily hodně eko - třídily, co se dalo, praly bez prášku, používaly pro děti látkové pleny, pěstovaly si ovoce, zeleninu, atd...pak ale jedna rodina uvedla, že byli na Novém Zélandu a tahle jedna jediná cesta letadlem jim zvedla ekologickou stopu nevím přesně o kolik, ale o hodně. Od té doby koukám na oblohu a nestačím se divit, když vidím v jednom okamžiku třeba i 5 letadel najednou - nejsem greenpeace aktivistka, ale přeci jen - neničíme si střechu nad hlavou?
Přípravy do školy pro děti - třeťáčky. Z několika mých vlastnoručně ušitých příšerek se zamilovali do té nejtěžší na výrobu. Tak po večerech stříhám 20 králíčků, abych se vyhnula tomu, že....někdo nebude mít nůžky, jiný je bude mít tupý, další to nezvládne, atd...i tak bude práce až dost při přišívání knoflíků a souboji jehly s nití. Doufám, že výsledky budou publikovatelné, že to nějak společnými silami zvládneme.
Dnešní úkol z angličtiny - to translate this song. Naladilo mě to nostalgicky a vzpomínkově - o Goghovi jsem kdysi přečetla kdeco, včetně jeho dopisů bratrovi Theovi. Velká láska k životu, lidem a malování, která se neopětovaná a nepochopená měnila v rozčarování, vyčerpání, bolest a samotu. Kdo z nás by vydržel jít si za tím, čemu věří - bez peněz, bez uznání, bez zázemí...? Thank you, Vincent, I try to listen what you wanted to tell.
Starry starry night, paint your palette blue and grey Look out on a summer's day with eyes that know the darkness in my soul
Shadows on the hills, sketch the trees and the daffodils Catch the breeze and the winter chills, in colors on the snowy linen land
Now I understand what you tried to say to me How you suffered for you sanity How you tried to set them free They would not listen they did not know how, perhaps they'll listen now
Starry starry night, flaming flowers that brightly blaze Swirling clouds in violet haze reflect in Vincent's eyes of china blue Colors changing hue, morning fields of amber grain Weathered faces lined in pain are soothed beneath the artist's loving hand
For they could not love you, but still your love was true And when no hope was left in sight, on that starry starry night You took your life as lovers often do, But I could have told you, Vincent, This world was never meant for one as beautiful as you
Starry, starry night, portraits hung in empty halls Frameless heads on nameless walls with eyes that watch the world and can't forget. Like the stranger that you've met, the ragged man in ragged clothes The silver thorn of bloody rose, lie crushed and broken on the virgin snow
Now I think I know what you tried to say to me How you suffered for you sanity How you tried to set them free They would not listen they're not listening still Perhaps they never will.
Havrani nad obilným polem
Předposlední nebo dokonce poslední obraz Vincenta van Gogha předtím, než se v těchto polích postřelil a po dvou dnech pomalého umírání spočinul v náručí svého bratra. Obraz, jehož vyvolávací cena byla v roce 2007 v New Yorku 17 milionů dolarů.
Během svého života Vincent van Gogh neprodal ani jeden obraz - nikdo o ně nestál.
Jeřabiny ve váze od devítiletých dětí. Ukazuju jim, jak na to, jak míchat barvy a pak jen s úžasem sleduju, jak si každý pro sebe objevuje svůj vlastní postup, "své" barvy, nikdo od nikoho "neopisuje", takže co kytice, to originál. Barvy na rukou, na tváři, na podlaze, ale výsledek stojí za to.