Pohled do obýváku

stůl, židle, křeslo...výstava ve Špálovce

http://www.galerievaclavaspaly.cz/cz/aktualni-vystava.html

MARTIN VELÍŠEK - MLČENÍ

Kdo tady sedával? Kdo odešel? Jaký je příběh za tichým obrazem?

a přemýšlení o věcech - o pomíjivosti, zmaru, prázdnotě, o tom, jak nás věci přesahují a jak jsme jen dočasně na téhle planetě, ve svým domovech, bytech...

Na terasách

paláce Lucerna...svět sám pro sebe uprostřed města...

přemýšlím, jaký pocit to ve mně vyvolává, když si uvědomím, že někdo takový barák nechá postavit, pak v něm pracuje a žije a pak...o něj bez náhrady přijde a může tam dělat akorát tak provozního...a jeho žena trhat lístky:(...smutná historie
krásný dům

Trénuju

a hledám se...

Pouť - den 28

8.7. Úryvky z deníku

... A je to tady! Dnes dojdu do Santiaga - konec mojí letošní pouti!
... Nespěcháme - je pod mrakem, jdeme s Piou společně pomalu, přesto už po půl dvanáctý míjíme ceduli Santiago. Do centra města je to ještě asi 2 km hlučnou hlavní ulicí ... povznesená nálada se trochu vytrácí... a pak ... přicházíme na náměstí - katedrála je pod lešením, na náměstí plno hluku, zrovna tu demontujou nějaké podium - a ten pocit...nic, naprosto nic - žádná euforie, štěstí, bezbřehá radost - prostě nic - stejně jako při první cestě.
... Když pak pozoruju další poutníky, co přicházejí, mají to podobně. Je to zvláštní. Opravdu radovat se jsem viděla jen jednoho jediného člověka na minulé pouti. Většinou lidé stojí, zírají na katedrálu, pak si sednou, lehnou, rozhlížejí, co se v každém odehrává, to nevím... Jako by ta cesta byla silnější a důležitější než cíl. Jediný, co si uvědomuju je, že jsem unavená, hodně unavená - možná i tělo tuší, že zítra už nikam nejde - Pia je nemocná, jde si do hotelu lehnout do postele. Já jdu najít svůj singl pokojíček v albergue Seminario Menor - je krásný - protože jsem v něm sama!!!!! Byl za 17 euro a budu tady dvě noci.
... Navečer se na náměstí potkáváme společně s Cathy a Cathy, přichází Pia a povídáme, užíváme si to až do pozdních nočních hodin - obě Cathy jedou další den na výlet na Finisterru, asi už se neuvidíme.
... Jdu ztichlýma uličkama a zase se mi vybavuje představa, jak tudy procházely tisíce a tisíce poutníku od středověku a začínám to cítit - to, že jsem součástí něčeho - malá, nicotná, ale konečně šťastná:) Zvládla jsem to a cítím, že můj pocit štěstí není navenek, ale dovnitř, tichá, klidná radost, naprostý mír.

Zítra už žádných 30 km!!!

Pouť - den 27

7.7. Úryvky z deníku

... Ráno vstávám s Piou už v 5.30 a vycházím dřív než ona - jenže venku je tma - a na konci ulice nevidím na značky, nevím kudy dál. Čekám na další poutníky - jsou to "mí" Francouzi s čelovkama, tak se na ně zavěsím a kmitám za nima, abych viděla na cestu.
... Už se rozednívá, zpomaluji, Francouzi se zastavují na snídani v baru u cesty asi po 2 km. Na mě je to brzy, pokračuju dál. Míjím stan u potoka, říkám si, že je to asi J.P. - spal po dešti venku a vybral si krásný místo.
... V Arzúe snídám a dohání mě Pia. Tady se potkává Camino Frances s Camino Norte - odtud už jsem cestu do Santiaga šla před sedmi lety - ale cestu si moc nepamatuju.
... Docházíme až do Arca de Pino, spím ve stejném albergue jako před 7mi lety. Přichází sem i J.P. Nemá už peníze a hospitaliera ho  nechce nechat přespat zdarma - dávám mu na ubytování, protože jednou za čas je třeba sprcha, vyprat si věci, najíst se, vyspat se pod střechou.
... Ušla jsem 34 km, do Santiaga zbývá posledních 21.
... Mám jemně povznesenou náladu, ani mi nevadí, že v albergue spí na jednom pokoji asi 50 lidí, možná víc.
... Do Santiaga dnes došla Cathy (Američanka) a Cathy ( Australanka) - zítra se tam (?) sejdeme.

Procházet eukalyptovými lesy po dešti je osvěžující:)

Mladí kluci - i když to tak nevypadá, jeden z nich kulhá a jde vidět, že nemůže jít bolestí

albergue