měla jsem pocit, že je to pořád dokola. Ale to "dokola" mi teď schází. Najednou se nezachycené okamžiky ztrácejí v překotu a shonu všedních dní. Když se dívám zpátky, juknu na nějakou fotku a...hned vím, cítím... To jsou ty okamžiky, proč pokračovat dál. Jen tak, pro sebe.
Odskočila jsem si na facebook - všichni tam jsou, sdílejí kdeco, jsem zpravovaná ze všech stran o všem, co se kolem mě děje...ale zjistila jsem, že to není moje parketa. Pořád mám z facebooku pocit jakéhosi šmírování, jako že jsem na nějaké tajné návštěvě - a i když jsou stránky facebooku o tom, co tam každý chce dát, tedy nic tajného, stejně mám pocit jakési exhibice - a vracím se zpět - ke svým oblíbeným bloggerkám, protože mě zajímá, co tvoří, co čtou, na jaké výstavy chodí....to mě inspiruje.
Žádné komentáře:
Okomentovat