Jana Burianová: července 2013

středa 31. července 2013

Holkám vstup zakázán!

aneb Když si kluci hrajou:)))

Toto byl program večera - zapojit všechny tyhle krabičky přes všechny ty drátky - ve tři ráno se prý podařilo♥

čtvrtek 25. července 2013

jsem připravena se prokázat háčkovanými vločkami:) - objev týdne! Doteď jsem si myslela, že háčkovat neumím!!! A ještě ke všemu háčkuju dečky, který jsem měla po svý babičce a všechny jsem je v průběhu času vyházela - promiň babi♥

Až je vypnu, předvedu i s popisem, třeba se někdo nechá zlákat...
Kdybyste nechtěli čekat, tak doporučuju tento blog: http://hortenzie.blogspot.cz/ - krásných háčkovaných drobností i s návody je tam spousta

Dub letní

nebo zimní?

Dubu letnímu se velice podobá rovněž v Česku se vyskytující dub zimní. Oba stromy se můžou i křížit a výsledné hybridy mohou jejich rysy různě kombinovat, navíc některé rozpoznávací znaky jsou proměnlivé i v rámci čistých druhů. Jejich rozeznávání je z tohoto důvodu značně komplikované.

Rozpoznávací znaky:

Nejspolehlivějším poznávacím znakem je délka řapíku. Dub letní má oproti dubu zimnímu podstatně kratší řapík.
stopka, na níž visí číška žaludu - u dubu letního je dlouhá (3-7 cm), u dubu zimního je zakrnělá či velmi krátká (do 1,5 cm)
báze listů: „ideální“ dub letní má listy na bázi srdčitě ouškaté (tzv. „krátké kalhoty“), dub zimní sbíhavé (tzv. „dlouhé kalhoty“). To je znak nejznámější, avšak značně nespolehlivý.

Tak nevím - krátké nebo dlouhé kalhoty?:)))

Vý-letní mozaika

Svatošské skály a okolí s přáteli

Horní hrad

Roháče s Bárou a přáteli, každý den převýšení+-1000 výškových metrů - uff

sobota 20. července 2013

Ohlédnutí za KVIFF

Filmový festival a Karlovy Vary jsem si letos po dlouhé době opět užila. Díky kamarádce, která každé ráno vystála frontu na lístky. Od pátku do neděle jsem viděla asi 6 filmů. Jeden (jihokorejský) byl myšlený vážně, ale já ho pojala jako komedii a opravdu jsem se bavila a dusila smích. Z jednoho filmu (tuším arménského) jsem odešla.
Jeden mě strašně zklamal - Camille Cloudel 1915 s Julii Binoche. Těšila jsem se moc, protože stejnojmenná kniha je báječná, film byl ale tak rozvláčný a nudný, že ani hvězda první třídy ho nerozzářila.

Hřebejk nijak výrazně u mě nezabodoval ( Líbánky). Moc rozvláčné a koukat asi půl hodiny na "typickou českou svatbu", to bylo na mě trochu moc. Tak snad jen hezká kamera a dobří (osvědčení) herci.

Zato detektivku Ve stínu mám ještě pod kůží - silný film, výborná muzika, která ho strukturuje a dotváří.

A pak ještě jeden nezapomenutelný film - Jaký otec, takový syn (Japonsko) - Když je synovi ž let, dozví se rodiče, že není jejich, že byl omylem v porodnici vyměněn. Kdyby se to nestalo asi před dvěma lety v Čechách, řekla bych si - přehnaný námět, ale tím ještě film nabyl na vážnosti tématu. Je to křehký ponor do citů a zvyků jiné země, natočený komorně a citlivě.

A na co bych šla klidně znovu - Obludárium bratří Formanů - zážitek výtvarný, divadelní, hudební, taneční.
Přehlídka nápadů dovedených do nejmenších detailů. Jde z toho cítit srdce:)