Ona nemá ráda dřevo

já zase sklo a ocel. Přesto by se mohlo stát, že bych se nechala přemluvit ( teda kdybych na to měla - čistě hypoteticky). Kdyby totiž se mnou někdo o mém bydlení mluvil takovým způsobem, jak to velmi pokorně popisuje v knize Eva Jiřičná, určitě by mě "dostala".
Kniha (tip  tady:  http://www.malinovasona.com/search/label/knihy) je úžasná. Sice mě zpočátku štvaly příliš návodné otázky a osobní vsuvky Karla Hvížďaly, pak už jsem se ale nechala unášet  vyprávěním o přístupu k architektuře, ke klientovi, k zakázce samotné, k místu. Jsem nadšená, že někdo dokáže o prostoru k bydlení přemýšlet takovým způsobem a brát v potaz tolik různých hledisek a hlavně nezapomínat na lidi, kteří prostor budou užívat.
Nadchly mě také ilustrace - fotografie Jana Malého jr. (doufám, že to je správně, protože jeho jméno najdete v knize uvedeného tím nejmenším možným písmem). Portréty Evy Jiřičné jsou jako její architektura - prostoupené světlem, nečekanými odrazy, křehké, čisté a nápadité.

 V knize je jen pár fotografií budov a interierů, které navrhla, hned jsem se musela podívat na další:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1093836883-na-plovarne-s-evou-jiricnou/209522160100008/video/