neděle 3. března 2013

Dvě vajíčka v jednom hnízdě, aneb

kamarádka  01.03.13 / Vanda Kunzová opět bloguje:

Dvě vajíčka v jednom hnízdě

Dvě vajíčka v jednom hnízdě

Ta mladší má zimní bufy, letní sandály, celoroční botasky a bačkory. Všechno s placatou podrážkou, všechno na suchý zip, všechno tmavé a všechno většinou ublácené a okopané. Pokud se mi zdá, že některý pár již jeví velkou únavu a známky brzkého rozpadu, musím ji nalákat do města (nejlépe pod příslibem čínského jídla) a tam ji násilím zavléci do obchodu s obuví, kde ji držím, dokud si nevyzkouší boty. Ty si pak koupí. Ano, rozumíte dobře – vyzkouší si JEDNY boty a ty si pak koupí, mučit ji zkoušením dvou, či dokonce více párů si netroufám, myslím, že by explodovala.

U vybraných bot důsledně dbá na to, aby byly tmavé, na suchý zip a pohodlné, což znamená, že boty jsou placaté a o několik čísel větší nežli chodidlo a přichytí se k noze tím suchým zipem, jako když něco rozlámaného opravujete izolepou. Pokud boty splňují tyto základní požadavky, dovolí mi, abych je zaplatila, a odnese si je domů, kde je nedotčené ponechá v krabici, dokud se původní sandály/botasky/bufy/bačkory neodporoučí do věčných lovišť.
Její starší sestra má také boty. Vlastní asi čtyřicet párů různého zaměření, určení, kvality a ceny. Ráda by vlastnila čtyřicet tisíc párů, ovšem malý byt a zlá nepřející matka jí v tom brání. Má tyrkysové plátěné střevíce na deseticentimetrovém podpatku, má tenisky s motivem britské vlajky, má černé kožené kotníčkové botky à la secese a tak dál a tak dál…
Když jde metrosexuálka ven, nikdy se nedívá, jaké je tam počasí, ale podívá se do svého srdéčka, za co se dneska přestrojí, a podle toho zvolí oděv i obuv. Nejprve vytahá všechno ze skříní a šatny a ozkouší to. Vytahá také všechny boty, malebně je rozhází po kuchyni, pozkouší a nakonec jeden pár vybere, vyčistí ho do vysokého lesku a vezme ho s sebou na hezkou procházku. Kuchyň vypadá jako terezínské skladiště. Ostatní botičky tiše leží na linu a čekají, až se jejich panička vrátí a pod bičem mých ostrých výtek je nastrká zpět do botníku.
Kde se bere ta rozdílnost mezi sourozenci? Je snad jedna z nich plivník? A která? Snažím se přerovnat botník, aby se tam vešly i moje boty do zaměstnání a z dětského pokoje ke mně zaznívají výbuchy smíchu a holčičího pištění. Napadá mě, že jsou možná plivníci obě. Nechám boty botami, uvařím si kávu a jdu si číst nový román.

1 komentář:

Rozmar Kopecká řekl(a)...

Moc hezky napsané!