pondělí 21. ledna 2013

Probouzím se

ze zimního spánku - ne ještě úplně, neb zima za okny, zima doma, zima ve mně, i když sedím u krbu.... a nakonec si musím přiznat, že leden není měsícem mého srdce. "Promiň, Ledne!" A to i přesto, že se občas vydám na hory a tam je krásně, že každý den chodím se psem do pohádkového lesa kousek od domu, že se ráda dívám na zasněženou krajinu.
A tak se snažím zahnat svoji nenaladěnost aspoň čtením:




Bror Telemann, 42 let, dramaturg Národního divadla, právě se rozhodl, že napíše sám divadelní hru - úžasnou! Jenže se nějak nemůže soustředit. Právě je s manželkou a třemi dětmi na dovolené v Německu ( které nesnáší), platonicky miluje Nigellu Lawsonovou, britskou televizní kuchařskou hvězdu. To je tak vše, co se dá o knížce napsat. Styl psaní Erlenda Loe je velmi specifický, tahle je navíc vystavěna opravdu jako divadelní hra - pomocí dialogů. Asi se mi více líbily jeho předchozí knížky:
Doppler a Naivní.Super, přesto jsem se mile pobavila, jako vždy.

Román brazilského spisovatele s libanonskými kořeny je hlavně o tom, jak větší náklonnost matky k jednomu z dvojčat může narušit životy jich obou. Jak se to matce stane? Proto, že jeden je slabší a potřebuje v prvních dnech života více péče? A pak už s tím nikdy nemůže přestat? Omlouvá všechny jeho prohřešky, zahlazuje všechny jeho průšvihy, nedovolí mu, aby dospěl. A tak se z jejího syna stává nejdříve floutek, pak postupně jeho život ztrácí smysl a končí jako naprostá troska. Druhý syn, zdá se, vyvázl z rodinného domu včas a zařídil si život po svém. Uvnitř ale nikdy nezapomněl a jeho srdce je tvrdé a zjizvené - jako by ani netlouklo.


Drsné, náročné. Jeden den v životě Villeho, mentálně postiženého chlapce. Autor při svém toulání po Finsku pracoval jako ošetřovatel v psychiatrické léčebně a v pečovatelském domě. A tak je líčení prostředí děsivě reálné.














Po těžkém Pírku něco na odlehčení - knížka pro děti - o babičce. Proč líné? Protože se jí zrovna nechce hlídat vnoučata.
Tahle babička nemá doma ani naklizeno, ani navařeno, zato sní o tom, že si konečně splní svá dávná přání - proletět se v balónu, projet se v superrychlém autě, vylézt na nejvyšší horu světa, naučit se lyžovat, atd...Vtipné, jen ty ilustrace - brrr! Kdybych na knížku nedostala tip, sama bych po ní nesáhla.



Žádné komentáře: