Kvik pluje na jih

V mrazivé zimě za polárním kruhem žije Kvik, Vik a Ik - 3 bráškové, alky. Abych pravdu řekla, podle obálky jsem myslela, že jde o tučňáka - ale na Severním pólu? Začala jsem číst. Kvika vymyslel Richard Kubeš, který v roce 1946 vydal v Brně knihu Kvik pluje na jih. Na motivy původního vydání příběh pro děti převyprávěl Luděk Janda. Příběh mě moc neuchvátil - příliš moc zvratů, "střihů", nemám ráda moc dějových linek jenom proto, aby se něco dělo. Přesto si myslím, že dětem tak 5 - 7mi letým se to může líbit. A taky se  něco dozví - na konci knihy je připojena  krátká naučná část.

Co se mi na knížce líbí nejvíc, jsou ilustrace ( vlastně ilustrace jsou vždycky impulsem k tomu, abych si nějakou dětskou knihu přečetla). Jsou to opravdu originální linoryty grafika, výtvarníka  Michala Cihláře, který byl kdysi autorem vizuálního stylu pražské ZOO. Moc se mi to tenkrát líbilo. Taky jsem byla na jeho výstavě - tuším v r. 2008 v Um. prům. muzeu v Praze (pokud se nepletu). Otázkou je, jestli se ilustrace líbí dětem, pro které je určen text. I když... vzpomínám si na vlastní zkušenost s obrázky - některé jsem v knížkách neměla ráda v určitém věku ( třeba Trnku ve Špalíčku, když mi z něj četla babička), ale později jsem je milovala (třeba Trnku ve Špalíčku, když jsem jej vzala kdykoliv do ruky), takže kdo ví, jak to vlastně je.