No, Haní, to nám to spolu uteklo. Vidím se ještě na porodním sále, jako mozaika se mi v hlavě skládají střípky tvýho dětství, dnes už se usmívám nad tvojí pubertou a pořád nějak nemůžu uvěřit tomu, jak moc jsi dospěla.Přeju ti, ať jdeš za svými sny a ať jsi šťastná...
...tvoje máma
Žádné komentáře:
Okomentovat