Vítám vás na svém blogu! Je o tvoření, umění, přírodě a o všem, co pro mě osobně stojí za zaznamenání.
sobota 21. května 2011
Jak využít reklamní noviny
pátek 20. května 2011
Tiffany - skleněné vitráže
V úterý jsem byla na dalším kurzu - měla jsem ho objednaný už od zimy, tak se mi po týdnu sešly hned dva za sebou. Zkoušela jsem ve www.ateliermirka.cz skleněné vitráže. Není to nejlehčí, ale zajímavá technika. Někomu to jde podle šablon a řemeslně dobře, na řemeslo já jsem poleno, a tak to vyšlo jinak, než jsem si nakreslila. Když se dívám na vitráže, připomínají mi secesi a tu moc nemusím, ale myslím, že by se daly dělat i pěkné moderní věci - šperky, dekorace...alespoň jsem zajímavé věci viděla před dvěma lety na Korfu (viz foto) a od té doby jsem tuhle techniku chtěla zkusit. Počáteční investice je dost vysoká, ale třeba se k tomu ještě někdy vrátím.
Návod na vázání knoflíků
pondělí 16. května 2011
Knoflíkománie
Nedávno jsem se probírala knoflíky, které mi darovala kamarádka, a tak mě to zaujalo, že jsem je začala třídit, kombinovat, navlíkat....a vydrželo mi to několik dní za sebou. A moc ráda je nosím.
Synchronicita
Synchronicita je pojem, který zavedl do psychologie C.G. Jung jako označení pro příčinně nevysvětlitelné (akauzální) setkání dvou nebo více událostí v čase, které tím na úrovni prožívání subjektu získávají význam.(Wikipedie)
Jak jinak si mám vysvětlit, že poté, co jsem před týdnem viděla naživo v Praze sochy Olbrama Zoubka a následně rozhovor s ním v Hydeparku, jsem dnes "náhodně" otevřela staré číslo časopisu Střecha (5/99) - že ho jako prohlídnu a vyhodím ... no a při prohlížení jsem natrefila opět na Olbrama Zoubka a jeho půdní byt v Litomyšli. Na stěnách toho bytu visí dva obrazy Vladimíra Komárka. To už mě dostalo totálně, protože pro mě je Zoubek takovým Komárkem v prostoru nebo Komárek Zoubkem v ploše.
No, tak jenom nevím, co konkrétně pro mě tyhle synchronně následující události znamenají......možná, že vůbec nic...
neděle 15. května 2011
Stejné, a přece každá jiná...
Neděle v Praze v chráněné dílně Ignis http://www.ignis.cz/, kousek od Náměstí Míru - klid, pohoda, relax, usebrání se a ... malování jehlou "Kruh ročních dob". Moje mandala mezi vystavenými není, neb není dokončená.
.
sobota 14. května 2011
Každodenní ...
Olbram Zoubek
Zaposlouchala jsem se asi ve čtvrtek v Hydeparku do slov Olbrama Zoubka - velice upřímných a pokorných. Máme ve zvyku věci buď odsoudit, nebo obhajovat. Líbilo se mi, jak dokáže věci, které se mu nelíbí, přijmout a ocenit. Knihovna pana Kaplického se mu nelíbí, ale je pro, aby se postavila, pana Knížáka jako umělce neuznává, ale uznává jeho porevoluční působení v čele AVU, na kritiku svých současných prací odpovídá "ano, jsou horší" než ty dřívější. Tomu říkám mít názor!
Minulý víkend jsem byla na semináři v Praze - kousek od metra, stanice Lužiny....a zrovna jsem na dvě sochy pana Zoubka kousek od metra a mezi paneláky narazila. Trochu měly prstíčky rozviklané a poničené, ale i tak sem (beton mezi beton) zapadaly a místo tak nějak ozvláštňovaly a povyšovaly na něco nevšedního. Pocit, že se můžeme i my odlepit z šedi všedního dne.
Olbram Zoubek, Ještě anděl,bronz. reliéf, 2005, zdroj: http://www.galerieart.cz/zoubek_tiskova_informace.htm |
úterý 10. května 2011
Stín
C.G.Jung používá pojmu stín pro nepoznanou část naší osobnosti. Tu, kterou často potlačujeme, nechceme ji vidět, mít s ní nic společného. Teprve, když si na ni "posvítíme", přijmeme ji a integrujeme do obrazu sebe sama, stáváme se celistvými. To všechno mě dneska napadá, když se procházím v lese. Jak těžké je se přijmout takoví, jací jsme - natož pak přijímat ostatní, kteří se od nás tak liší! Jenže ti nám právě nejlépe zrcadlí naše stíny...
Stínové divadlo
Tak tohle mě dneska v lese dostalo! Úžasná hra světel a stínů! Nádhera! Tohle je už "jen" statický záznam, skutečnost byla dynamická, voňavá a krásná.
pondělí 9. května 2011
pátek 6. května 2011
Z minulého týdne
Těsně před tím, než u souseda přes plot na chodník opadaly květy magnólie, jednu větvičku jsem vzala do vázy a namalovala si ji - než zase příští rok vykvetou.
Pro začátek
Po dlouhých letech sedám k plátnu a maluju - sebe. Nic moc, spousta chyb, ale radost z tahů štětcem a z toho, že jsem se konečně odhodlala. Doporučuju všem - neodkládejte, co vám dělá radost!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)